X.Kapitola-Návštěva

13. března 2008 v 15:45 | Vatara |  Alexandra
"Siriusi měl bys jít domů a vyspat se"uslyšela Lilin hlas.
"Ne chci tu být až se proudí."
"Siriusi"zašeptala
"Al, Beruško, si vzhůru, bál jsem se o tebe."vzal ji za ruku
"Kde to jsem?"
"U Munga."

"Co se stalo? Pamatuju si jak mi táta vrazil facku a.. je v pořádku?"
"Kdo?tvůj táta v tom nejlepším."odpověděl Sirius.
"Miminko je v pořádku, ale musíš být v klidu."Odpověděla Lili na její otázku, kterou Sirius nepochopil. Alex se ulevilo a zároveň ji zaplavila vlna vzteku.
"Nenávidím ho, kdyby…."
"Nic takového se nestalo, měla bys tátovi odpustit."
"To nejde, někdo musí dojít za mámou nebo jí zavolat bude mít strach."
"Zařídím to."řekla Lili a odešla.
"Jak dlouho tu jsem?"
"Den, bál jsem se o vás."
"Proč to táta udělal?"
"To já nevím, ale už tam nepůjdeš, ne sama."
"Co Veronica??"
"Byla tu včera večer, má o tebe velký strach, víš chtěl sem ti včera říct že jsem koupil dům a že bychom se přestěhovali jenže i když všechno půjde dobře měla by si ležet a když tam budeš sama tak to nepůjde, takže zůstanem u Veronici dokud se to malé nenarodí."
"Ty si nám koupil dům?"
"Ano je velký a modrý s velkou zahradou aby si ten malý klučina měl kde hrát."
"Tak to ne, bude to holka."
"Měli bychom vymyslet nějáké jméno."
"Ano a vymyslet kdo jí půjde za kmotra."
"James nebo Lili, to je jasné."
"Když to bude holka tak jí pokřtíme na Lili a ta jí půjde za kmotru, souhlasíš?"
"Jo a když to bude kluk tak ho pokřtíme na Jamese a za kmotra mu půjde James."
"Jo to beru."
"Musíte být v klidu a hlavně ležet, minimální pohyb, a příští týden se uvidíme."
"Děkuju."
"Není zač, dávejte na sebe pozor."
"Já si ji ohlídám."
"Veronico!jsme tady."
"Polož jí na gauč, a říkal si že spěcháš do práce."
"Jo přídu až večer dohlédni na ni prosím."
"Spolehni se."
"Ach jo, to je najednou péče."
"Nediv se žije v tobě nový život."
"Jo"Po tvářích ji začali téct slzy.
"Copak je Alex?"
"Víš, nikdy jsem si nemyslela, že by zašel tak daleko, nikdy mi nic neudělal, jen měl narážky že máchám klackem a tak."
"Určitě ho to mrzí"
"Tomu nevěřím, je na tom stejně jako ta semetrika."
"Vím že se to lehce říká, ale neměla by ses trápit."
"Jo já vím stále šťastná mamina."
"Přinesu ti něco k jídlu."
"Děkuju." Ovšem než Veronica přišla Alex už spala.
"Ahoj Veronico."
"Pšššt, Alex usnula na gauči."
"Je v pořádku?"
"Ano, ani jsem jí nestihla říct že budem mít hosty."
"Odnesu jí nahoru aby tu nepřekážela."
"To ne, musí tu být."
"Proč?"
"Přijedou i její rodiče."
"Ne to nejde."
"Jsou pozvaní, ale nepotvrdili že přijdou."
"Doufám, že nepřijdou."
"Ale i kdyby oni nepřijeli Evansovi tu budou a těší se že vás uvidí."
"Těší se že uvidí Lili."
"I Alex, trávila u nich prázdniny."
"Za jak dlouho přijdou?"
"Za půl hodiny."
"Dobře vzbudim jí."
"Al, Beruško, vstávej."
"Musím?"
"Za půl hodiny přijdou Evansovi."
"Cože?"
"Veronica ti to nestihla říct."
"Nahoru, musim se převlíknout."
"Takle ti to sluší."
"Je to zmačkaný."
Cink, cink.
"To musí přijít v nejlepším?"Řekla Alex, když se odtrhla od Siria s kterým se zrovna vášnivě líbali.
"Vim i o lepším, odnesu tě dolů."
"Alex, máš ho pěkně omotanýho, když už tě nosí na rukou."
"To radši nebudem rozebírat paní Evansová."
"Sedněte si na chvíli do obýváku za chvíli bude večeře,Siriusi prosím dojdi pro Lili a Jamese."
"Tak povídej Alex jak se máš?co miminko je v pořádku?"
"Doufám, že ano."řekla Alex poněkud smutněji než chtěla.
"Stalo se něco?"
"Ráno jsem se vrátila od Munga."
"To je ta vaše kouzelnická nemocnice?"
"Ano, to je ono."
"Co se stalo?"
"Můj táta měl poněkud prudší reakci na Siriuse."
"Tomu nerozumím."
"Prostě mě praštil."
"Proč?"
"Přivedla jsem mu domů kouzelníka."
"A to tě uhodil i když věděl…."
"Tak daleko jsme se ani nedostaly."
"Mami!Tati!"
"Lili zlatíčko."
"Večeře je hotová pojďte si sednout do kuchyně."
"Dobrý den já jsem Thomas."
"Já jsem Derik a tohle moje žena Sarah."
"Jsme rád že vás poznávám."
"Můžeme říct totéž, jak to tu zvládáte se čtyřmi sotva zletilými?"
"Jsou bez problémů, to spíš rodiče Alex a Siriuse poněkud zlobí."
"Ach ano slyšel jsem, problémy s čistokrevností."
"Tak něják." Rodiče Lili i Jamese si padli do noty, smáli se a bylo na nich vidět že se dobře baví.
"No já myslím, že se tu beze mě obejdete, jsem strašně utahaná."
"Ty si s námi nedáš moučník? Udělala jsem třešňový piškot."
"Ten nemůžu odmítnout." Když byla asi v polovině zazvonil zvonek. Veronica hned šla otevřít. Z chodby se ozvalo.
"Dobrý den Rose."
"Dobrý den já se omlouvám že jdeme tak pozdě…."
"To není možný ona je pozvala"oči jí spočinuli na Lili,tvářila se provinile a měla sklopené oči. "Tak počkat, Lili, Proč si to udělala?"
"Mrzí ho to."
"To ho neomlouvá."začala se zvedat chtěla odejít, její stav jí to ale neumožňoval, byla moc slabá. Velmi pomalu vstala a došla ke dveřím. Sirius přispěchal za ní. V polovině obývacího pokoje, uviděla svého otce.
"Alex"řekla chabě její otec.
"Nech mě být."
"Prosím vyslechni mě."
"Nechci slyšet žádnou tvou dementní obhajobu."
"Beruško dej mu šanci."zašeptal jí do ucha Sirius.
"Ještě ty se ho zastávej."
"Nezastávám se ho, jen ho vyslechni."mluvili teď o poznání hlasitěji, že to bylo slyšet až v kuchyni.
"Uvědomuješ si to vůbec? Málem zabil naše dítě. Ty taky nemůžeš odpustit své matce jak na mě zaútočila."Vysmekla se mu z ruky, dala mu jasně najevo ať za ní nechodí a odešla k nim do pokoje.
"Veronico zbyl ještě ten koláč?"
"Ano co chceš dělat?"
"Nechci, aby litovala, počkejte tu."Vzal si od Veronici koláč a odešel nahoru.
"Tim koláčem ji neuplatí."Řekla pesimisticky Lili
"Ale ano."odporoval James.
"Al, přines sem ti koláč."
"Co chceš."
"Měla bys jít dolů, když si ho vyslechneš nic ti to neudělá, nemáš tím co ztratit."
"Já nemůžu."
"Ale ano."
"Dej sem ten koláč."
"Tak co?"
"Dobře ukecal si mě, ale půjdeš se mnou."
"Jinak by to ani nešlo."
"Pak du, ale spát sem unavená."
"Já řikal že jí tim koláčem uplatí"pošeptal James Lili, když uviděli Siriuse a Alex.
"Tati můžeš sem na chvíli jít."
"Děkuju Alex."
"Kvůli tobě to nedělám, vděčíš za to Siriusovi, kouzelníci nejsou zas tak špatní."
"To už teď vím."
"Měl sis to uvědomit než si mi vrazil tu facku."
"Vím že to byla chyba,nikdy bych si neodpustil kdyby se ti něco stalo."
"Tady teď nejde o mě!"
"A o koho o něj?"
"Jde o to dítě pochopíš to někdy?"
"Ne asi ne kouzelníci sice nejsou špatní ale i přes to je nemám rád, nevím že sis musela vybrat zrovna jeho."
"Miluju ho, pochop to konečně budu s nim mít dítě."
"Já se snažím."
"Nesnažíš, myslim že tenhle super rozhovor nemá cenu."už se chtěla začít zvedat
"Dej mi ještě šanci, já vím že sem udělal chybu."
"Velkou chybu."
"Já si to uvědomuju, prosím odpust mi to."
"To nejde, teď to prostě nezvládnu, promiň."Zvedla se a pomalu se odšourala směr kuchyň.
"Ahoj mami, úplně jsem zapomněl že tu jsi taky."
"Ahoj holčičko moje, jak to dopadlo s tátou?"
"Asi špatně, určitě špatně, kde je vlastně Siri?"
"Nepřišel s tebou."
"To znamená že tam zůstal doufám že se mu nic nestane." Svalila se na židli."Nezbylo ještě něco k jídlu?"hodila psí pohled po Veronice.
"Jo ještě něco jo."Alex ze stresu zhltla ještě další dva talíře. Všichni si povídali v obýváku. Její táta seděl v koutě a nic neříkal. James a Sirius zase vymejšleli nějákou levárnu Evansovi a Potterovi se bavili spolu, a její mamka si povídala s ní a Lili."
"Radši půjdem, táta se tu vůbec nebaví a ty už chceš jít určitě spát."
"Jo to chci,jsem ráda že jsem tě viděla."
"Já tebe taky."
"Gery půjdeme."Alex se ani nerozloučila se svým otcem, jen seděla v křesle a koukala na protější stěnu,
"Al, vemu tě nahoru ano?"
"Jo"stále hleděla na stěnu proti sobě.
"Netrap se." Neodpověděla, chtěla dát tátovi šanci a zároveň to nešlo.
"Tobě se to mluví."
"Já vím."
"Vem mě nahoru prosím."
//<![CDATA[ //]]>
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama