Únor 2013

(500) dní se Summer

17. února 2013 v 15:05 | Vatara |  Recenze

Nedávno jsem viděla tento film a upřímně musím říct, že ve mně nezanechal nijak hluboký zážitek. Film má rozhodně dobrou myšlenku, je to něco jiného, ale vůbec mě nenadchlo provedení. Bylo to chaotické, občas mi to přišlo až nelogické. Myslím si, že držet se klasického chronologického vypravování by tomuto filmu nijak neublížilo. Možná by mu to i trochu pomohlo, když už od začátku víte jak to vlastně skončí… myslím, že konec by pak byl víc zarážející.
Co se týče herců - Obsazení Zooey Daschanel byl nejlepší tah celého filmu. Byla stvořená pro tu roli - má prostě takové oči, nemyslíte? Jako by viděli někam do neznáma. Je stvořená pro postavy, které nejsou typické romantické hrdinky.
A Joseph Gordon-Levitt - upřímně i on je v tomhle filmu trochu blázen a i jeho výkon je velice dobrý.
Nejlepší postavou z celého filmu podle mne je Chloë Grace Moretz, která tam tak nějak dokresluje celý děj.
Takže jestli máte volné odpoledne a nemáte co dělat a chcete se podívat na film, u kterého se i trochu zasmějete, a nechcete žádné náhlé výpady ve filmu, je to jasná volba.

Tak jsem zase zpátky v realitě

9. února 2013 v 22:00 | Vatara
Tak jsem se rozhodla, že jsem hrozně inteligentní, takže můžu chodit na dvě vysoké najednou. Zahájila jsem k tomu patřičné kroky a tak jsem se dnes ráno vydala na pro mě již známá Scia.
Samozřejmě, že jsem zaspala - naštěstí se můj táta proměnil v rychlého řidiče, tak jsem přišla včas. I přes mé předchozí zkušenosti jsem zase nevěděla kam si mám sednout.
Obecné sutdijní předpoklady byly jednoduché, nic co bych neočekávala, prostě pohodička a tak jsem se v klidu vydala domů. Maminka uvařila oběd, který voněl až do předsíně. Nikde žádná předzvěst katastrofy. Dokonce jsem si po obědě dopřála malé zdřímnutí.
Znovu jsem vyrazila na stejné místo, cestou jsem se neztratila a našla jsem i správné místo k sezení. Minuty ubíhaly, už jsem jen čekala až test z matematiky začne. První část testu byla pro mě trochu náročnější, ale pořád jsem si sebejistě říkala, že to zvládnu.
Jenže pak přišla druhá část, totální vystřízlivění - realita. Zas tak inteligentní asi nebudu, vzhledem k tomu, že polovině příkladů jsem vůbec nerozuměla a naprosto jsem nechápala o co v nich vlastně jde. Chvíli jsem hrála sazku a pak jsem to vzdala, jakékoli pokusy o výpočet marné. Tak jsem začala koukat z okna. Měla jsem výhled na dýně, které seděli na parapetu. Ani nevím jak dlouho jsem tam takhle civěla, ale bylo to dlouho. Pohrávala jsem si z tužkou a přála si ať už ten horor skončí. Zjednodušeně řečeno - jaký inteligentní člověk podcení přípravu?
Budu si to prostě muset přiznat, byla jsem to JÁ.
Teď mám tedy prostě jen dvě možnosti, buď to vzdám - odpískám celou akci ekonomka a nebo se na příští test přijdu tak připravená, že i mě samotnou to překvapí. Vzhledem k tomu, že ekonomka je něco o čem jsem vždy snila jen v takovém mlžném nedosažitelném oparu a loni jsem tam ani nepodávala přihlášku právě kvůli matematice se nad tím prostě budu muset realisticky zamyslet. Moje matematika je hrozná. Ale vzhledem k tomu, že tohle opravdu chci, nebo si přinejmenším potřebuju dokázat, že na to mám, tak mi prostě nezbývá nic jiného než dřít, dřít dřít a prokousat se matematikou příklad po příkladu.