Tak jsem zase zpátky v realitě

9. února 2013 v 22:00 | Vatara
Tak jsem se rozhodla, že jsem hrozně inteligentní, takže můžu chodit na dvě vysoké najednou. Zahájila jsem k tomu patřičné kroky a tak jsem se dnes ráno vydala na pro mě již známá Scia.
Samozřejmě, že jsem zaspala - naštěstí se můj táta proměnil v rychlého řidiče, tak jsem přišla včas. I přes mé předchozí zkušenosti jsem zase nevěděla kam si mám sednout.
Obecné sutdijní předpoklady byly jednoduché, nic co bych neočekávala, prostě pohodička a tak jsem se v klidu vydala domů. Maminka uvařila oběd, který voněl až do předsíně. Nikde žádná předzvěst katastrofy. Dokonce jsem si po obědě dopřála malé zdřímnutí.
Znovu jsem vyrazila na stejné místo, cestou jsem se neztratila a našla jsem i správné místo k sezení. Minuty ubíhaly, už jsem jen čekala až test z matematiky začne. První část testu byla pro mě trochu náročnější, ale pořád jsem si sebejistě říkala, že to zvládnu.
Jenže pak přišla druhá část, totální vystřízlivění - realita. Zas tak inteligentní asi nebudu, vzhledem k tomu, že polovině příkladů jsem vůbec nerozuměla a naprosto jsem nechápala o co v nich vlastně jde. Chvíli jsem hrála sazku a pak jsem to vzdala, jakékoli pokusy o výpočet marné. Tak jsem začala koukat z okna. Měla jsem výhled na dýně, které seděli na parapetu. Ani nevím jak dlouho jsem tam takhle civěla, ale bylo to dlouho. Pohrávala jsem si z tužkou a přála si ať už ten horor skončí. Zjednodušeně řečeno - jaký inteligentní člověk podcení přípravu?
Budu si to prostě muset přiznat, byla jsem to JÁ.
Teď mám tedy prostě jen dvě možnosti, buď to vzdám - odpískám celou akci ekonomka a nebo se na příští test přijdu tak připravená, že i mě samotnou to překvapí. Vzhledem k tomu, že ekonomka je něco o čem jsem vždy snila jen v takovém mlžném nedosažitelném oparu a loni jsem tam ani nepodávala přihlášku právě kvůli matematice se nad tím prostě budu muset realisticky zamyslet. Moje matematika je hrozná. Ale vzhledem k tomu, že tohle opravdu chci, nebo si přinejmenším potřebuju dokázat, že na to mám, tak mi prostě nezbývá nic jiného než dřít, dřít dřít a prokousat se matematikou příklad po příkladu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Netri Netri | 13. února 2013 v 21:15 | Reagovat

Tak to přeji hodně pevných nervů :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama